Menu
Obec Šardice
Šardice

Slovácký rok

Šardičtí na Slováckém roku v Kyjově

Ej, ztepilí šuhaji v čižmách vy,
ej děvčata v suknici rudé,
vždy veselo v Kyjově bývalo,
vždy veselo v Kyjově bude.

Tak jako to táhne z vinných rév,
tak jako ty kypíš, má sloko,
tak hoří těch ohnivých slováků krev,
tak ret pálí a srší oko.

Kdo chce nás být, kdo chce nás urazit?
My nevíme o pánu žádném,
jak vesele dovedem žít a pít,
tak vesele na poli padnem.

Petr Bezruč, Slezské písně – Kyjov

Píše se rok 1921 a 6., 7., 13. až 16.srpna a v Kyjově se uskutečnily sokolské slavnosti.V jejich závěru a jako jejich nedílná součást se 15. srpna konal národopisný den.
Bylo to v pondělí. Dopoledne byla na pořadu jízda králů z Vlčnova. Před hlavními vystoupeními prošel Kyjovem velkolepý průvod účinkujících. Vlastní odpolední program byl zahájen fašaňkem z Velké nad Veličkou a zahájením hodů z Lanžhota. V dalších programových výstupech účinkovaly již skupiny z Kyjovska, a to ze severní části: Kelčany a Vlkoš předvedly šlahačku, Ježov a Žádovice dožatou, Bohuslavice stínání berana, Kostelec a Moravany zase hodový věnec a chasa z Nětčic a Boršova mlácení káčera. Jižní Kyjovsko bylo zastoupeno společným vystoupením milotických a šardických se svatbou a kácením máje v podání chasy ze Svatobořic.
Národopisné pořady doplnily výstavy výšivek, gobelínů, keramiky, svérázných slováckých předmětů dřevěných a porcelánových.Tolik z publikace PhDr. Františka Synka Obraz národopisné slavnosti- Slovácký rok v Kyjově
1921 –1999.
Jak je dále uvedeno v citované publikaci, paní Hedvika Cenková – Finsteršottová, nar. r. 1901, v rozhovoru v r. 1992 vzpomíná, že jako dvacetileté děvče dělala během přípravy prvního slováckého roku zapisovatelku. Při vzpomínce na Slovácký rok 1921 uvedla, že Šardičáci dělali tehdy hody a přijela skoro celá dědina!
Počátkem dvacátých let tohoto století se tak Kyjov stal prvním moravským městem, v němž se začaly pravidelně konat národopisné slavnosti a předvádět lidové zvyky. V r. 1921 se Slovácký rok konal při příležitosti založení kyjovské tělocvičné sokolské organizace.
Další Slovácké roky se konaly v r. 1922, 1927, 1931, 1956, 1957, 1961, 1971,1975, 1979, 1983, 1987, 1991, 1995. Připravované ročníky 1939 a 1948 se především z důvodů vnitropolitických neuskutečnily. Od roku 1971 je Slovácký rok pořádán pravidelně každé čtyři roky. Podle údajů z citované publikace se obec Šardice mimo ročníků 1956 a 1957 zúčastnila všech pořádaných ročníků. V roce 1921, 1922, 1931 vždy s pásmem svatba a svatebními zvyky, které bylo připraveno i v r. 1939, kdy se Slovácký rok neuskutečnil. Od roku 1961 se obec Šardice účastnila všech pořádaných ročníků. Ať již krojového průvodu, přehlídky krojů, pásmem vinobraní či pěveckými vystoupeními např. v Klenotnici.
Šardičtí měli vždycky co říci do kulturního i folklorního dění Kyjovska a šardický kroj i místní tradice jsou součástí bohatství lidových tradic a vždycky přispívaly k malebnému obrazu celého Slovácka.
Jubilejní 15. ročník Slováckého roku v Kyjově se uskutečnil v r. 1999. Obec Šardice navázala na předchozí ročníky a zúčastnila se několika pořadů.
V sobotu 14. srpna se na náměstí před kostelem Nanebevzetí Panny Marie uskutečnila pod názvem ,,V barvách duhy“ přehlídka krojů. Šardice zde představily šardické kroje nevěsty se ženichem, starší drůžky, staršího mládence, kmotřenky a kmocháčka, stárku a stárka, kroj mladé vdané ženy a ženatého muže, kroj letní chlapecký a dívčí a dále kroj zimní- mužský, ženský, chlapecký a dívčí.
Ve 13:30 hodin vyšel z prostoru od nádraží po ulici Komenského směrem k náměstí krojovaný průvod, jehož se zúčastnilo asi 130 šardických občanů.
Početná skupina občanů šardických se krojovaného průvodu zúčastnila, ať již oblečeni do různých krojů příležitostních tak, jak se zúčastnili přehlídky krojů, či děti vystupující v následujícím pořadu, či účinkující v pořadu věnovanému jubilejnímu 15. ročníku Slováckého roku pod názvem ,,Slovácký rok – Obrazy rodného kraje“ s pásmem vinobraní a další občané. Doprovod zajišťovala dechová hudba Mladá muzika ze Šardic a samozřejmě také koňský povoz s rekonstruovaným vozem ,,žebřiňákem.“
Šardické děti pod vedením Hany Hajduchové a Petry Košuličové vystoupily v 15 hodin ve společném dětském pořadu ,,Málo nás, málo nás.“
Do pořadu ,,Slovácký rok“, který se uskutečnil na přírodním hledišti, šardičtí připravili předvedení pásma ,,vinobraní“ s písněmi v podání mužského i ženského sboru a tanečními vstupy slováckého krúžku Grajcar. Slovácký krúžek zde mimo jiné předvedl i starší šardický, a pro mnohé z nás neznámý, tanec ,,šotyšku“.
Navázali jsme tak na tradici dřívějších vystoupení a věříme, že se naše účast stane s podnětem do další práce a pobídkou i pro další občany, mladší i starší k účasti na podobných akcích. Abychom i v budoucnosti mohli naplňovat nejenom slova básně Jaromíra Měchury, ale především zachovávat a předávat ,,dědictví otců“ i dalším generacím.

Ej Kyjove, Kyjove,
máš ty co tí druzí né!
Slovácké ty roky máš,.
aj sa s něma pyšníváš.

Už sa tady scházíme,
pěsničky si zpíváme,
skoro z každej dědiny,
šohaji aj děvčiny.

Zvyky svoje chovajme,
roky tyto dělajme,
ať aj za sto roků zas,
slovácká krev prúdí v nás.
 

Slovácký rok 2003

Po uplynutí čtyřleté přestávky se opět konal v Kyjově Slovácký rok -
Národopisný festival Kyjovska a Ždánska.Obec Šardice opět neporušila tradici a své zástupce do Kyjova opět vypravila. Již tradičně je hlavním dnem účasti obce na pořadech Slováckého roku – sobota. V průběhu celého dne bylo možno vidět Šardické vystupovat v různých pořadech.
V sobotu 16. srpna dopoledne se do Kyjova vypravila skupina krojovaných k účasti na přehlídce krojů Kyjovska a Ždánska, která se uskutečnila na náměstí na schodech kostela. Pořad Rozkvetlá louka se letos zaměřil na kroje svatební a zimní.
Obec Šardice v rámci části svatebních krojů předvedla kroje ženicha s nevěstou, staršího mládence se starší drůžkou, kmotrů a doprovod s výslužkou.
Pokud mluvíme o svatbě, o té krojové, tradiční, výslužka k ní určitě patří. Výslužka byla středem pozornosti mnoha diváků přehlídky ihned po vystoupení z autobusu a cestou na náměstí. Tento počin byl oceněn také malířkou paní
Olgou Vlasákovou, která šardickou výslužku před několika lety malovala a která za námi osobně přišla a dotazovala se, kdo výslužku připravoval.
V části zimních krojů byl předveden parádní zimní kroj svobodných.
Ve stejný čas vystoupila šardická dechová hudba Ištvánci před areálem sklárny.
Nejpočetnější zastoupení měla obec při krojovaném průvodu jednotlivých zúčastněných obcí. Průvod se uskutečnil v odpoledním čase. V průvodu jsme poprvé představili nový prapor a znak obce, zúčastnila se Mladá muzika, DH Ištvánci, cimbálová muzika DENICA, krojované děti, mládež v parádních krojích i letních krojích, svatební kroje, ženy a muži ve stejnokrojích, svatební výslužka i koňský povoz.
Po skončení průvodu ve volně komponovaných pořadech na kyjovském náměstí v pořadu ,,V Kyjově na rynku“ vystoupil slovácký krůžek s cimbálovou muzikou DENICA s pásmem ,,Odvedenci“ a mužský sbor se svým pásmem.
Mužský sbor následně vystoupil ještě v podvečerním pořadu v městském parku v pořadu ,,Poručíme větru déšču“.

 

Slovácký rok 2007

Stejně pečlivě jako při přípravě svých krojů na hody,  stejně jako při přípravě krojů na Slovácký rok 2003, si připravovali své kroje a svá vystoupení i účastníci letošního Slováckého roku, aby reprezentovali naši obec. Letošní již XVII. ročník se konal ve dnech 9. – 12. srpna.

Ve čtvrtek 9. srpna vystoupila dechová hudba Ištvánci v přehlídce dechových hudeb.
V pátek 10. srpna hrála naše Mladá muzika při stavění máje na kyjovském náměstí a její Malá partyja v sobotu na dnu otevřených dveří kyjovských skláren.

V sobotním dopoledni se uskutečnila tradiční přehlídka krojů Kyjovska na náměstí před kostelem. Přehlídka byla zaměřena zejména na pracovní kroje a některé příležitostné kroje. Šardičtí měli pro přehlídku připravený dožínkový průvod se stárky, kteří nesli dožínkový věnec, hospodáři a ženci s nazdobenými kosami a srpy. Dále se předvedli odvedenci. Připravit dožínkový průvod, a zejména dožínkový věnec, nebyl velký problém. Ještě se najdou pamětníci posledního tradičního dožínkového průvodu v r. 1955 (nikoli jak se dělal v době JZD), kteří svou pomocí a svými radami pomohli dožínkový průvod připravit. Připravit kroj pro šardické odvedence bylo horší, protože se nenašel pamětník, který by poradil, jak mají být odvedenci oblečeni. Vycházelo se proto z fotografie z r. 1910, podle které se oblečení pro odvedence připravilo.

V sobotním odpoledním průvodu obcí se představil ještě pestřejší přehled šardických krojů, a to přes děti ve svých krojích, ženy nebo muže v tradičních šardických krojích, až po dožínkový průvod s dožínkovým věncem, nazdobenými kosami a srpy, tak jak byl představen v dopolední přehlídce krojů. Určitě by se ale dalo připravit víc.

Nezbytnou součástí krojového průvodu byl obecní znak a prapor. Celý průvod byl doprovázený cimbálovou muzikou Denica, Mladou muzikou ze Šardic a dechovou hudbou Ištvánci.

Mužáci ze Šardic pak v sobotním odpoledni vystoupili ještě na letním kině v programu „Chléb náš vezdejší“, jako připomenutí těžkého života na vesnici při zajišťování dennodenního živobytí v minulosti, ale i veselých písniček tento život doprovázející. Pořad byl zahájen dožínkovou scénkou s předvedením dožínkových věnců, které byly předváděny již při dopolední přehlídce. Mužáci pro tento program měli vystoupení věnované zimnímu období, a to vánoční koledování.

Datum vložení: 9. 5. 2016 1:14
Datum poslední aktualizace: 9. 5. 2016 1:15
Autor: Správce Webu

Vedlejší menu

Aktuální teplota

29.3.2024 05:03

Aktuální teplota:

1.0 °C

Vlhkost:

95.3 %

Rosný bod:

0.3 °C

Obec Šardice

Obec Šardice leží 10 km jihozápadně od Kyjova, patří do okresu Hodonín, Jihomoravský kraj. Obec měla k 1.1.2018 – 2176 obyvatel. Katastr obce má výměru 1730 ha. Okolí obce tvoří převážně zemědělská krajina se stopami po intenzivním dolování lignitu v průběhu 19. a 20. století. Těžba lignitu byla ukončena v r. 1993. Jižně od Šardic je listnatý Hovoranský hájek, jihovýchodně borové lesy na písčitých půdách. Obec je významnou vinařskou obcí, podoblast Slovácká. Obcí procházíMutěnická vinařská stezka. Viniční trati v obci jsou písemně doloženy již ve 13. století. v 16. století jsou známé trati Dubová, Hejdy, Nové, Kamenné, v 17. století dále trati Šumperky, Červenice či Přední, Dlouhé a Krátké Úlehle. V současnosti obec registruje viniční trati: Hejdy, Kameny, Dubový-Červenice, Požární čtvrtě, Padělky, Bařinové čtvrtě, Hrubý kopec, Špitálka. Vinařská tématika je součástí jak historicky doložených pečetí, nejmladší z r. 1622, tak současného obecního znaku.

  • rok 1286
    První pís. zmínka
  • 2 177
    Počet obyvatel
  • 183 m n. m.
    Nadmořská výška
  • 1 730 ha
    Katastrální výměra

Mobilní aplikace

Sledujte informace z našeho webu v mobilní aplikaci – V OBRAZE.

Kalendář akcí

Po Út St Čt So Ne
26 27 28 29 1 2
1
3
4 5 6 7 8 9
1
10
11 12 13 14 15 16
1
17
18 19 20 21 22 23
1
24
1
25 26 27 28 29 30 31

Virtuální prohlídka

Virtuální prohlídka

Mobilní rozhlas

Mobilní rozhlas

Gepro

 

Krizport

Hlášení závad - ZmapujTo

1

https://www.zmapujto.cz/