Menu
Obec Šardice
Šardice

Historie školství

Již v 16. století měla šardická obec školu, v níž učitel musel být současně v kostele zpěvákem a varhaníkem. Tenkrát se učilo většinou na farních školách jen trochu číst, psát, počítat, náboženství, hudbě a zpěvu pro kostel, něco o hospodářství a hlavně o povinnostech poddaných. Učení bylo vesměs mechanické, bez kázně, do školy chodil jen ten kdo chtěl.

Třicátá léta 17. století přispěla k zániku školy a teprve r. 1655 se zde setkáváme s učitelem, jímž byl rektor Václav, který byl i obecním písařem.

Ke konci 17. století byla postavena i školní budova.

Další známí učitelé:

  • Matěj Zimnička 1710–1713
  • Václav Svoboda 1720–1730
  • Leopold Hermann 1730–1761
  • Antonín Nejedlý 1764–1766
  • Václav Fanderlík 1766–1778
  • Josef Fanderlík 1778–1798
  • Václav Dobrotský 1798–1802
  • Tomáš Foukal od r. 1802

Další učitelé:

  • Jan Fitzner, který se oženil s Foukalovou dcerou,
  • Foukalovi synové Josef, Petr, František Holzknecht

O šardické škole, postavené r. 1785 na č. 10, víme z vypravování Tomáše Foukala. Měla dvě místnosti, učebnu a pokoj, vytápěné společnými kamny. Příděl topiva činil od vrchnosti 4 sáhy a od obce l l/4 sáhu vrbového a osikového dříví. Za kamny v učebně bylo místo pro učitelského pomocníka, který se tu mohl vyspat a zdržovat. Roku 1809 měla učebna 4 okna, 14 lavic, stůl a tabuli. Škola, která měla i po výměně krovu r. 1817 slaměný kryt, v příštím roce 12. dubna 1818 vyhořela a Foukal přitom ztratil všechny své věci. V částečně opravné škole po požárů zůstal bydlet jen učitelský pomocník, který si stěžoval, že sem nově daná kamna jsou tak malých rozměrů, že se na nich nedalo vařit. Řádněji byla škola přestavěna r. 1838 a r. 1841.

Roku 1820 bylo ve škole 117 žáků, z toho 100 žáků platících. Příjem učitele byl 289 zlatých, 48 krejcarů, splatný většinou v naturáliích.

Roku 1846 měla škola 173 žáků, z toho 52 ve druhé třídě. Z nich však prakticky třetina do školy nechodila.

Po Holzknechtově smrti se vrátil do Šardic r. 1851 Petr Foukal, který se do svého rodiště vracel jako renomovaný učitel i hudebník. Jeho situace však byla nezáviděníhodná. V té době více než polovina dětí nechodila do školy a proto výsledky u školních zkoušek r. 1852 nebyly dobré. Postaral se o nejnutnější opravy na škole. Jako učitel nebyl závislý na naturálních dávkách obilí.

Až do r. 1869 bylo zvykem, že učitel si musel školní plat vybírat od žáků osobně. V rámci nových školních zákonů se stal učitel veřejným placeným zaměstnancem a vybírání školního platu musela převzít obec, která je odváděla bernímu úřadu v Kyjově. Až do r. 1871 odváděla školné podle počtu dětí, od té doby vždy podle předpisu c.k. okresní školní rady. R. 1871 musel Foukal jako jediný učitel zvládnout výuku 246 žáků, pro něž stará škola naprosto nestačila. Jako učitel si Petr Foukal počínal tak úspěšně, že r. 1870 sklidil veřejnou pochvalu od inspektora Leopolda Lindnera. R. 1875 se Foukal stal prvním zdejším nadučitelem a byl jím až do 31. srpna 1879, kdy odešel do penze. Jeho poslední aktivní plat činil 800 zlatých ročně.

Nepochopením šardické obce byla stále oddalována stavba školy nové, která měla být postavena již začátkem sedmdesátých let. Na žádost obce c.k. zemská škola rada prodloužila lhůtu k vystavění školy až do konce r. 1883. Současně povolila, aby do této doby se mohlo ke školním účelům použít budovy rezidence, kde byly zřízeny tři třídy, stejně jako i byt pro učitele a svobodárna pro podučitele.

Po Foukalovi se nadučitelem stal Václav Zemek, který v této hodnosti dosud působil ve Svatobořicích. Ve škole působil do r. 1902.

Za něho byla škola opravena a rozšířena na trojtřídní a r. 1896 nad čtyřtřídní. Nová škola se začala stavět až r. 1905. Potřebné přípravy pro její výstavbu byly vykonány za účasti Zemkova nástupce, nadučitele Ferdinanda Hurta, který zde působil od r. 1902 do r. 1906. Služné tehdy činilo 1600 K, po dvou letech praxe 1800 K.

skola

Škola v r. 1899

Po něm převzal funkce vracovský nadučitel Karel Urbášek, proslulý moravský pomolog a zakladatel Zemského vinařského spolku, byl také dlouholetým redaktorem Vinařského obzoru, v r. 1905 vydal „Domovopis okresu kyjovského“. Za něho byla stavba čtyřtřídní školy zdárně dokončena. Počátkem r. 1906–1907 byla škola rozšířena na pětitřídní.

Správu školy po jeho odchodu převzal r. 1910 nejstarší zdejší učitel Alois Zemek, který zde působil od r. 1892 jako podučitel, a od r. 1895 jako učitel. Nadučitelem se stal až r. 1911.
Nadučitel Zemek s zúčastnil. I. světové války, z války se vrátil v r. 1919. 3kolu vedle až do konce prosince 1927, kdy odešel do penze.

Po Zemkovi vedl správu školy šardický rodák nadučitel František Viktorin, který zde působil jako učitel již od r. 1908. Byl jedním z těch, kteří se zasazovali o zřízení měšťanské školy. Řídícím učitelem na národní škole byl až do r. 1939. Přičinil se spolku se Zemkem, že se zde za jejich působení poprvé slavil r. 1925 Svátek matek a r. 1927 byl uspořádán první Dětský den. Řídícího Viktorina vystřídal Jan Lázna, učící zde od r. 1929.

Dne 16. června 1927 se obecní zastupitelstvo usneslo na stavbě nové již osmitřídní školy. Potřebná náklad měl být uhrazen výpůjčkou 800 tisíc Kč z Hypotéční banky v Brně a stavba se měla zahájit ihned, aby do 1. listopadu 1927 byla pod střechou. Zadána byla staviteli Josefu Poláškovi z Kyjov, který ji podle vlastního projektu postavil během r. 1928 tak, že 28.října 1928 mohla být slavnostně otevřena. Kolaudace byla provedena dodatečně 27. ledna 1929. Plně byla odevzdána v r. 1929. Účet stavitele Poláška zněl na 1 147 336 Kč.

Pro Šardice mělo zřízení měšťanské školy velký význam. Byla nazvána Jubilejní školou Masarykovou a od r. září 1938 byla prohlášena za újezdní pro Šardice, Mistřín a Stavěšice. Na škole působili nejen praktikové s delší učitelskou praxí, ale i jedinci s plným vysokoškolským vzděláním.

Prvním ředitelem měšťanské školy se stal Matouš Zubalík, který zde působil v letech 1929–1931. Jeho nástupce Josef Fraczek r. 1934 zemřel, takže škola zůstala bez ředitele. Vedl ji pak jeho zástupce Josef Strnad. R. 1935 byl jmenován ředitelem František Novotný. 5editelem byl do r. 1942, kdy se jako kapitán ruských legií musel funkce vzdát a místo něho byl ředitelem až do r. 1945 Jaroslav Pospíšil.

V průběhu II. světové války bývaly často uhelné prázdniny. Byl vydán zákaz používání dosavadních učebnic, učitelé museli povinně navštěvovat kursy dějepisné převýchovy a vykonat zkoušky z němčiny.

V r. 1956 byl v rámci reorganizace školství správou obou škol (obecné i měšťanské) pověřen jeden ředitel. Tuto funkci po krátký čas přechodně zastával dosavadní ředitel obecné školy Jan Lázna současně se svým zástupcem učitelem Ladislavem Glírem. Měšťanku v letech 1945 – 1947 opět vedl František Novotný. V letech 1947–1955 byl ředitelem měšťanské školy Vincenc Horák. Po Horákovi byl od r. 1955 ředitelem školy Antonín Krempl.

Ve školním roce 1960–1961 byla znovu zavedena povinná devítiletá školní docházka. Po Kremplovi se stal v r. 1960 ředitelem školy František Vavřina, který školu vedl až do r. 1977, s výjimkou let 1968 – 1969, kdy vedl školu vedl Jaroslav Pospíšil.

V r. 1977 se ředitelem školy stal František Kučera. Od r. 1990 do 31.7.2004 byl ředitelem školy Mgr. Miroslav Švaňhal. Od 1.8.2004 je ředitelkou základní školy Mgr. Zuzana Kopecká.

Od 1.1.2003 je základní škola zřízena jako příspěvková organizace obce.

Turista

Aktuální teplota

12.11.2024 17:12

Aktuální teplota:

2.8 °C

Vlhkost:

86.7 %

Rosný bod:

0.7 °C

Obec Šardice

Obec Šardice leží 10 km jihozápadně od Kyjova, patří do okresu Hodonín, Jihomoravský kraj. Obec měla k 1.1.2018 – 2176 obyvatel. Katastr obce má výměru 1730 ha. Okolí obce tvoří převážně zemědělská krajina se stopami po intenzivním dolování lignitu v průběhu 19. a 20. století. Těžba lignitu byla ukončena v r. 1993. Jižně od Šardic je listnatý Hovoranský hájek, jihovýchodně borové lesy na písčitých půdách. Obec je významnou vinařskou obcí, podoblast Slovácká. Obcí procházíMutěnická vinařská stezka. Viniční trati v obci jsou písemně doloženy již ve 13. století. v 16. století jsou známé trati Dubová, Hejdy, Nové, Kamenné, v 17. století dále trati Šumperky, Červenice či Přední, Dlouhé a Krátké Úlehle. V současnosti obec registruje viniční trati: Hejdy, Kameny, Dubový-Červenice, Požární čtvrtě, Padělky, Bařinové čtvrtě, Hrubý kopec, Špitálka. Vinařská tématika je součástí jak historicky doložených pečetí, nejmladší z r. 1622, tak současného obecního znaku.

  • rok 1286
    První pís. zmínka
  • 2 177
    Počet obyvatel
  • 183 m n. m.
    Nadmořská výška
  • 1 730 ha
    Katastrální výměra