Sakrální památky

Augustiniánská rezidence

Bývalé letní sídlo augustiniánského řádu na Starém Brně. Rezidence vznikla v letech 1740–1742 přestavbou staré sýpky. Uvnitř se nachází kamenné schodiště, všechny místnosti jsou klenuté, stropy v místnostech 1. patra jsou zdobeny štukovým dekorem. Jako reprezentační sídlo brněnských augustiniánů byla vybavena potřebnými úředními a společenskými prostorami – prokuraturou, prelaturou, daplí a dalšími hospodářskými a obytnými místnostmi. Sloužila nejen pro ubytování hospodářského inspektora, ale byla i letoviskem preláta a mnichů. V budově bydlel zakladatel genetiky J. G. Mendel, taktéž pokrokový opat C. F. Napp.

Nyní je rezidence sídlem šardického infocentra.

Kostel sv. Archanděla Michaela

První písemná zmínka o šardickém kostelu pochází  z r. 1286, což z něj činí nejstarší budovou v obci. Jedná se o raně barokní stavbu na starším gotickém základě – v 18. století došlo k přestavbě.

Kaplička sv. Jana Nepomuckého

Původní kaplička se sochou sv. Jana Nepomuckého stávala na rohu zahrady u augustiniánské Rezidence, v 60. letech 20. století byla umístěna ve zdi domu č. 95 vystavěného na místě původní kapličky, v r. 2015 pak byla nově zbudována na současném stanovišti u cyklostezky Šardice – Hovorany.

Pozdně barokní socha sv. Jana Nepomuckého pochází ze třetí čtvrtiny 18. století. Autor neznámý.

Kaplička sv. Rocha

Byla postavena v r. 1890 na náklady Apoly Jankůjové. V roce 1912 před kapličkou vyrostl kříž, na němž je uvedeno: „Tento kříž byl postaven ke cti a chvále Boží pro všechny křesťany – Anna Petulová rok 1912“.

Pomník padlým za 2. sv. války

Nachází se před budovou tehdejší školy. Autorem je pan Kohourek z Hodonína. Byl to první postavený pomník na Moravě odkazující na oběti 2. sv. války, slavnostně odhalený 30. září 1945.

Pomník šardickým občanům

Věnovaný lidem umučeným v koncentračních táborech a zahynulým při přechodu fronty za II. světové války. Na pomníku je napsáno: „Na věčnou upomínku věnují občané šardičtí“, jsou zde též uvedena jména zemřelých šardických rodáků. Odhalen byl 11. června 1950.

Pomník u dolu Dukla

Památník u bývalého dolu Dukla byl odhalen v roce 2020 u příležitosti 50. výročí tragédie, při níž zahynulo 34 horníků.

Pomník zahynulým šardickým horníkům

Pomník z roku 1994 se nachází před budovou obecního úřadu. Byl vybudován jako vzpomínka na šardické horníky zahynuvší při těžbě ve zdejších dolech.

Smírčí kámen

Smírčí kámen se vztahuje k události spojené s vpádem Bočkajovců na Moravu. Dne 2. června roku 1605 zde byl zabit Burián Machač Tatary z bočkajovského oddílu, kteří den předtím pobili opilou moravskou hlídku na hatích u řeky Moravy blízko Rohatce a poté se rozjeli loupit směrem ke Kyjovu. Cestou vyloupili 12 vesnic. Buriána Machače zabili při práci na poli, v místě, kde v současné době u potoka je osazena kopie kamenného pomníku.

Smírčí kámen v polích za obcí má tvar obdélníkové desky, která je v horní části zdobena plasticky provedeným křížem a v dolní části je vysekán česky nápis: LETA PANE 1605 WE TWRTEK PO SWATIM DVSSE ZZABIT GEST OD NEPRITELE TATA RA PROTI TOMVTO KRYZI POTIM MOSTKEM BVRIAN SIN JANA MACHACZE Z SSARDIC GEHOZTO DVSSI PAN BVH /RAC/ MILOSTIW BEYT.

Zadní strana pamětního kamene je ponechána hladká a horní část v důsledku povětrnostních podmínek rozrušena natolik, že ztratila svůj původně liniový tvar.

Jde o mimořádně cennou epigrafická památku, která se váže nejen k historii obce, ale celého kraje. Smírčí kámen je dokladem krutých činů spojených s nájezdy Bočkajovců na počátku 17. století a utrpením lidu v oblasti jihovýchodní Moravy.

Originál kamene je uložen v Augustiniánské rezidenci.

Socha Božského srdce Páně

Před domem č. 338 dali v r. 1931 postavit Michal a Františka Blatovi.

Socha Panny Marie – pomník padlým za I. světové války

Postaveno v upomínku na padlé občany Šardic během 1. sv. války. Pomník nese jejich jména. Autorem je p. Štábla z Hodonína, slavnostní odhalení se uskutečnilo 4. října 1920. Nejdříve byl umístěn před kostelem, 8. září 1930 pak byl přesunut před faru.

Socha sv. Trojice v trati Brněnky

Pozdně barokní architektonicky hodnotná boží muka. Sochu nechal r. 1749 postavit veselský rodák Antonín Karel Postavka jako poděkování za záchranu života, když na cestě z Brna v těchto místech spadl s koněm do vodní nádrže.

Socha sv. Trojice před domem č. 243

Nese nápis: „Svatá Trojice jeden Bože, smiluj se nad námi!“. V zadní části sochy je napsáno „Nákladem Jana Novotného – 1920“.