Kříže v katastru obce

Kříž před kostelem

Kříž pochází z r. 1914 a nese nápis: „Člověče, zde málo stůj, rány moje zvazuj. Rány moje kynou, léta Tvoje hynou. Soud Tobě nastane, kam se Tvoje duše dostane?“ Na zadní straně je nápis „Ke cti a slávě Boží věnovali manželé Jan a Anna Peroutkovi LP 1914“.

Kříž vedle kostela

Nachází se v místě bývalého hřbitova, který zde stával do r. 1834. Na přední straně je nápis: „Ó Vy všichni, kteří jdete mimo, pozorujte a vizte, jestli bolesť Vaše, jako bolesť moje“. Na boční straně je nápis: „Kříž tento opr. na památku Marty Jurákové, nar. 2/10 1918, zem. 22/8 1930“. Z druhého boku je uveden nápis: „Blata a Fronek Šardice“.

Kříž u silnice od Mistřína

Nachází se na hranici katastru, v lokalitě známé jako Rajčatárna. Nápis je nečitelný, zničený stářím.

Kříž na Paděláku

Nachází se u hlavní cesty na Mistřín, v lokalitě na Paděláku.
V r. 1904 dali kříž postavit manželé Jan a Juliána Gregorovičovi, č. 242. Juliána byla dcerou Apoleny Jankůjové, která v Šardicích dala postavit kapličku sv. Rocha.

Kříž u lip

Kříž z roku 1898 se nachází na rozcestí cesty do Nenkovic a Stavěšic. Spodní kamenná část nese nápis: „Tento sv. kříž postaven ke cti a chvále Boží L.P. 1898“. Horní část je kovová s nápisem „Pochválen buď Pán Ježíš Kristus“. Kolem kříže stojí lípy, proto se místu říká u lip nebo Za dvorkem – v blízkosti totiž kdysi stával Cyrilův dvůr, odstraněný v 20. letech 20. století.

Kříž u statku

Kříž nenese žádný nápis, je uveden pouze letopočet 1859.

Kříž v trati Dubový

Kříž vznikl jako svatební slib Vincence a Františky Bezuchových. Svatba se konala v r. 1913, kříž byl ale postaven až ve 40. letech 20. století, protože po svatbě vypukla I. světová válka a v ní Vincenc padl. Františka sama daný slib splnila. Na kříži je psáno: „Synu můj, dcero má, kam tě vede cesta Tvá, vštěp do srdce odraz můj, bude šťasten odchod Tvůj“.

Kříž v trati Za dědinů

Kříž nenese žádný nápis, je uveden pouze letopočet 1804.

Kříž v trati Hrubý kopec

Tento kříž nechal postavit Jakub Benešovský na počest dokončení svého rychtářování. Je na něm vyobrazen velký zlatý hrozen a na základním kameni nápis: „Z nákladů Jakuba Benešovského, souseda ze Šardic 1855“. Benešovský byl otec dcery, která si vzala Bábíka – podle jejího vyprávění napsal její vnuk Jan Bábík spisek „Naši Šardičáci“, ve kterém popsal kroj a zvyky od r. 1830 do r. 1930.

Nedůchalův kříž

Kříž z r. 1910 se nachází v trati Bařina, nápis je nečitelný.